Gangnails v rohovoru pro DWD.cz!

Gangnails v rohovoru pro DWD.cz!

Pražská kapela The Gangnails nedávno vyměnila bubeníka a slaví 12 let své existence. Za tuto dobu stihla vydat čtyři alba, přičemž se stále víceméně drží stejného stylu – rock’n’roll říznutý punkem. Momentálně na podporu své poslední desky Bullets In The Underground koncertuje po celé republice a občas ji můžeme spatřit i v zahraničí. Basák Matěj Šuhájek nám odpověděl na pár otázek.

1. Nedávno jste změnili bubeníka – doteď vám bubnoval američan Ian. Jak se sžije česká kapela se zahraničním parťákem?
S Ianem jsme se znali již z roku 2011, když hrál v Born To Lose, a pak jsme jeli s jeho kapelou Trees Away tour po Čechách a Německu. Takže když za námi na jaře 2012 přijel, věděl, do čeho jde. Sžití a sehrání proběhlo rychle, protože to je skvělej parťák a bubeník! Bohužel v červenci mu vypršelo vízum a musel se vrátit do Texasu.

1. Vaše druhé album má zvláštní název (Can their Pussies do the dog). Čím jste se inspirovali a z čeho se tenhle „slogan“ vyvinul?
To už je dávno… Myslím, že to vzniklo na nějakém pofidérním večírku… Je to takovej dvojsmysl – buď jestli jejich koťátka zvládnou psa, anebo jejich kundičky…


2. Celkem často koncertujete například v Německu. Cítíte se na zahraniční scéně lépe než na té domácí, nebo to je pro vás jen otázka prestiže a dobrodružství?
Neděláme rozdíl, jestli hrajem doma, nebo za hranicemi, jestli hrajem na malém či velkém podiu. Každý koncert si užíváme naplno... Samozřejmě že delší cesty = větší dobrodružství. Prestiž je jen hnusná bota.


3. Hrajete 12 let. Přišla za tu dobu nějaká ponorková nemoc, kdy jste měli chuť si navzájem otřískat nástroje o hlavu?
Na ponorku my netrpíme. Máme se celkem rádi, ale když už se tak stane, vyříkáme si vše zhusta po emailu. Jsme celkem klidné povahy, takže když se pak sejdeme, všichni se tváří jakoby nic a jede se dál. Ale kdo ví, třeba to jednou bouchne a budou lítat i třísky…


4. V minulosti došlo k několika obměnám kapely. Myslíte, že nynější sestava je už konečná?
GN byly delší dobu ustálené trio bez stálého bubeníka. V posledním roce nám na bicí hodně vypomáhali Vinca z Pipes and Pints, pak Ian z Texasu, v létě Wagy z Chancers a teď od září máme nového bubeníka Labara. Výbornej týpek… Tak doufejme, že se sestava konečně ustálí na pevnou čtveřici a budeme moci pokračovat v tvorbě, a ne furt začínat od píky, což je po čase trochu dost vysilující a demotivující...


5. Za léta své existence hrajete víceméně stále stejný žánr muziky – nenapadlo vás trochu zaexperimentovat a vydat se i jiným směrem?
Dvojkombinace původního rocknrollu s esencí živelného punku je naše kuchyně, ve které si dle nálady mixujem přílohy, na které máme zrovna chuť. Nemáme potřebu honit nějaké styly které jsou v dané době oblíbenější…


6. Poslední album jste vydali i na vinylu. Přišlo to přirozeně samo od sebe, nebo jste si tím chtěli splnit sen?
Přirozeně jsme si splnili sen… Původně měla deska vyjít jenom na vinylu, ale je zde stále valná většina těch, co nevlastní gramofon, tudíž jsme k tomu namnožili pár CD.


7. Český hudební underground je něco, co budujete a jste jeho součástí už dlouho. Sledujete kolem sebe i jiné kapely a máte nějaké černé koně, nebo se soustředíte jen na svoji tvorbu?
Někdy sledujeme spíš ty bílé koně....


8. Máte nějaký ideál, kterého byste za svou další hudební kariéru chtěli dosáhnout?
..my na ideály nehrajem..