DWD.cz

Bylo to někdy na přelomu roku 2012/2013. Na pódiu brnká jakási brněnská kapela, o které jsem nikdy neslyšela, takže jsem se ani neobtěžovala jít se podívat před pódium.Ne, že bych nevítala začínající kapely, naopak jim fandím. A i přesto, že zpěv, co se ke mě přes celý klub donesl spíš jen jako dozvuk se mi líbil, neměla jsem náladu poslouchat covery SUM 41, Green Day a tak podobně. Měla jsem tuhle kapelu pro mě pro zatím beze jména za takovou tu zábavovou záležitost.
Ach ty moje předsudky...

Po koncertě, jak tak bývá zvykem, následovala after-party. Už mírně povzbuzená alkoholem jsem se seznámila s klukem, co byl společensky unaven možná ještě trošku víc než já a tvrdil, že hraje v kapele co ten večer vystupovala.S menší nedůvěrou a obavami ve stylu: "To zas budou další rádoby Koblížc! " jsem se nechala jsem ukecat k rozhovoru s jakousi neznámou skupinou Milestone , ve které tenhle mladík, říkejme mu třeba Martin, když už se tak jmenuje, hraje na kytaru.

Rozhovor, který si můžete přečíst zde, proběhl nadmíru výborně a já měla dobrý pocit z toho, jak jsou takoví mladí borci nadšení do hudby a zapálení pro to, aby se někam dostali.
Z rozhovoru se sice dozvíte moc věcí, ale to, jakou muziku kapela hraje, nezjistíte.
Tak jsem se vydala na zkoušku, abych si vlastně poslechla, cože to ti kluci hrajou.
Bylo celkem velké překvapení, když jsem zjistila, že to není jen další "boyband", snažící se těžit z toho, jak vypadají, ale že jim jde konečně i o tu muziku.
Bylo vidět, že chtějí aby vše bylo tak, jak má.

Nějaký ten týden na to, jsem si kluky pozvala, aby si zahráli v brněnském klubu Melodka na jedné mnou pořádaných akcí.
Měli ten večer velmi nesnadnou úlohu a to odstartovat celou akci. Trošku jsem se bála, aby to nebyla jen taková veřejná zkouška, ale už při prvních tónech se pod pódiem začali scházet lidi, které nejspíš nalákali příjemné zvuky kytar a hlavně podmanivý hlas zpěváka Filipa.
Když celé tohle vystoupení shrnu, tak při posledním songu už byl pod pódiem celkem slušný "kotlíček".

Vůbec by mě nenapadlo, že když se vydám o čtrnáct dní později na Milestone do Staré Pekárny na další koncert, budu stát v úplně zadní řadě a sledovat naplněný klub, jak bez vyzvání mává rukama, zpívá, tleská a vykřičí si tři přídavky. Wau. Husí kůže.

Jen těch coverů by to chtělo ubrat. Je škoda, když vidíte, jak má kapela hlavu plnou nápadů, ale nevyužívají toho na sto procent. Mám pocit, že radši než aby zariskovali, vsadí na jistotu známých šlágrů. Jak tak ale sleduji vývoj těchle čtyř kluků, převzatých písniček ubývá a vlastní tvorby přibývá. No, jen tak dál.

Právě teď kluci za zavřenými dveřmi studia chystají pro svoje fanoušky nové songy, v trošku rychlejším a ostřejším tempu než byl jejich první singl Sleeping beauty. A podle všeho to vypadá, že to bude už co nevidět. Deska se totiž bude křtít opět v brněnské Melodce a to 9.května!

No a aby toho nebylo málo a bylo to všechno tak nějak pestřejší, 5.dubna si můžete zajít Milestone poslechnout akusticky do příjemného prostředí vinárny Jean Paul v Brně.

Já osobně doufám, že si tahle kapela udrží svůj čistě rockový základ, nadšení a energii co možná nejdéle. Po hodně dlouhé době je to konečně kapela, která mě něčím zaujala. Sice to nebylo hned, ale o to je to zajímavější :)
Pokud chcete vědět co kluci hrají, tak mrkněte třeba na video pod touhle mojí snůškou keců nebo čekujte Bandzone a Facebook, kde zjistíte co je nového.
Enjoy :)