Monte Bú Fest - malý, ale šikovný !

Monte Bú Fest - malý, ale šikovný !
Letos se s takzvanými jednodenními festy pod širokou oblohou roztrhl pytel. V Brně na Kraví hoře si jeden takový přišli vychutnat nejen Brňácí, ale taky naše rádio. Vjemů přibylo stejně tak, jako úpalů od toho slunečního nezmara. Jak se s vedrem popraly kapely?

Kraví horu skoro srovnali se zemí hned první její návštěvníci - rockoví The Paranoid. Ačkoli na ně padla ta nešťastná karta toho, který musí udat tempo festu a diváky probudit, kluci si poradili opravdu dobře a přes úmorných asi milion stupňů ve stínu rozdmýchali už tak dost tetelící se vzduch nad Brnem. Ačkoli museli spěchat na další koncert, nezapomněli se se všudypřítomnými fanynkami vyfotit a podepsat, kamkoli jim bylo řečeno. Tihle kluci jdou nahoru, ale stále si udržují pevnou půdu pod nohama, snad jim jejich tempo vydrží.


Po The Paranoid, kteří zmizeli, aby se neroztekli, vystoupily tři různorodé brněnské kapely. První z nich byli Model Bazaar. Akusticky hrající bandička v jistých chvílích připomínala trochu Mumfords & Sons. Lidé, kteří tomuto stylu hoví, by tuto kapelu neměli zanechat bez povšimnutí. Po Model Bazaaru se na podium postavili The Hydes.


Mládím zářící kapela i vzezřením vypadá jako by byla složena z indie-chlapců. Díky češtině, kterou preferují, připomínají O5 & Radeček, který se namočil v indie vodách. Jejich texty jsou rozverné, pestrobarevné a najdete tam opravdu netradiční spojení slova, jako je ,,kouzelnou lucernou promítáme filmy a propíchneme světlo tmou''. To, že češtiny by se měli držet i nadále, dokázali i v coveru Two Door Cinema Club. Písničku sice zahráli se ctí, ale česká angličtina občas tahala za ouška.


Indie vystřídal rock'n'roll Hysterical Naked, kteří vypadli na to, že právě přicestovali z nějakého klubu nebo nějaké zapadlé hospůdky ve španělském velkoměstě. Pokud zrovna nevřískaly rock'n'rollové kytarové riffy a kluci zpomalili, předvedli nám takové balady, které by jim záviděla leckterá bongo-band.


Jako hřeb večera se představili Airfare. Každým koncertem se přibližují velikánům klasické rock'n'rollové scény. Od perfektního řízného hlasového projevu frontmana Thomase Lichtaga, až po skvělá kytarová sóla Lukáše Chromka, který to na podiu dokáže pěkně rozbalit a působí jako pravý lamač dívčích srdcí.

Letos Kraví hora vydržela a nezřítila se. Doufejme, že pohodová atmosféra a skvělé kapely, se napřesrok znovu tomuto místu nevyhnou.