My jsme DYMYTRY!
- publikováno 28.01.2012
- Rozhovory
- trvalý odkaz: http://dwd.cz/article/p-43
Chlapi, o Vás je poslední dobou slyšet stále více a více. Jste vidět na všech známých festivalech, jako jediní Češi jste si zahráli v roce 2010 na festivalu Wacken vedle kapel jako Iron Maiden, Slayer nebo Soulfly. Je vidět, že se vám opravdu daří, jak byste prozatímně shrnuli vaše působení na české scéně?
Jirka: Shrnout to jde asi docela těžko za těch 8 let nebo kolik už to vlastně existujeme. Cesta je dost trnitá řekl bych, možná i více než se může zdát. Ale myslím, že tato sestava, ve které jedem je docela silná a že to lidí baví. Takže jsme si konečně vydobyli nějaké místo na tom českým rybníčku metalových kapel. Trvalo to docela dlouho, všichni se diví, že jsme vystartovali moc rychle a já si myslím, že to zas tak rychle nebylo, přeci jen 8 let je dost. Navíc všech těch špeluněk, šílených hospod a převlíkání se na záchodech jsme si dostatečně užili. Tak je super, že to má konečně nějaký smysl a že se to už trošku vrací, za což jsme rádi a doufáme, že to takto půjde dál.
Na webových stránkách se označujete jako zamaskovaná banda psychoteroristů, přičemž já jsem se na Vás dočetl, že vaše masky měly původně ztvárňovat resp. ztvárňují motivy zvířat. Jak to tedy je a kdo co znázorňuje?
Jirka: Celý ten náš koncept vychází vlastně z hmyzu.
Miloš: Takže já jsem „hmyzák“, protože si tu masku sundávám. (smích)
Určitě se hodně často setkáváte s názory, že kopírujete kapely jako Slipknot, Lordi apod. Jak se k tomuto stavíte?
Miloš: Těch zamaskovaných kapel je dneska hodně, tak je celkem normální, že to lidi začnou přirovnávat k těm svým oblíbeným kapelám. Navíc hudebně se dají vždycky najít skladby, o kterých si lidi budou myslet, že se něčemu podobají. Dnes je té muziky takové množství, že je to celkem nevyhnutelný.
Všimnul jsem si, že máte opravdu slabost pro slovo „NESER“. Jednak se tak jmenuje vaše stávající deska, písnička, většina merchandise nese tento název a dokonce i Jirkův kytarový popruh a vlastně i jeho kytara. Dá se říct, že je to vaše moto?
Jirka: Přišlo nám to, jako celkem výstižný slogan k dnešní době, situaci v muzice, politice a vůbec všude. Myslím si, že je to dost výstižný, jak odpovídat na některé věci, které jsou úplně debilní. Takže to vlastně je trošku takové naše moto, které defacto shrnuje vše.
Miloš: To je, protože je Jirka na něco pořád nasranej a věčně říká: „NESER“. Tak to pojmenováváme NESER, protože tím všechny prudí. (smích)
Víme o Vás, že jste vyhráli soutěž Metal Gate Massacre, následně na to jste vydali první debutové album NESER. Jak byste zhodnotili celý průběh soutěže. Šlo to, jak se říká „jako po másle“, nebo to byla strastiplná cesta?
Gorgy: Vlastně jsme od toho ani nic nečekali.
Jirka: My jsme do toho nešli, abychom poráželi konkurenci. My jsme do toho šli, protože jsme chtěli desku a to bylo jediný, co nás tam vlastně hnalo a ne, abychom tam vyhrávali nad někým. Navíc muzika se nedá měřit, to nestopneš na stopkách, kdo je rychlejší nebo kdo vyskočil výš. Jak říkám, hlavně jsme chtěli desku, kterou jsme doposavaď neměli a to bylo hlavní. Hodně nám v tom napomohl Miloš a i naše image. Navíc většina kapel zpívá anglicky a to těm českým lidem není zas až tak úplně blízký. Lidi si chtějí hlavně zazpívat a myslím si, že ta angličtina tady není zas až tak běžná věc.
Miloš: Pro nás bylo hlavně velký plus, že jsme před tím odehráli poměrně dost koncertů a navíc tím, že celá kapela funguje 8 let, máme vše už poměrně slušně sehraný. Navíc každý z nás hraje nebo hrál s jinýma kapelama, jinýma muzikantama, takže tím jsme získali také spoustu zkušeností, které jsme mohli uplatnit v soutěži.
Natočili jste klip na pecku Strážná věž, kde se procházíte zamaskování po Václavském náměstí. Jaké to vzbudilo reakce? Především u lidí okolo?
Gorgy: Byla to taková spontální akce. Turisti si nás fotili, místo památek. V Japonsku teď kolují fámy, že v Praze choději příšery po Václaváku (smích).
Miloš: Všichni začali odvracet foťáky od památek na nás a začali se víc zajímat o to, co to tam je za monstra.
Teď plánujete novou desku. Co o ní můžete prozradit? Liší se nějak způsob skládání nebo celkově přístup oproti desce NESER ?
Jirka: Jak říká Mirek Mach: „Bude kulatá a placatá“ (Kytarista kapely Arakain pozn. redaktora)
Gorgy: V kapele hlavně skládáme my tři: já, Jirka a Arthur (Baskytarista DYMYTRY pozn. redaktora)
Miloš: Každý z kluků vždycky přinese tak na 70% hotovou skladbu, kterou potom ve zkušebně lehce do-aranžujeme. Myslím si ale, že ta deska bude celkem pestrá. Každý z kluků má trošku jiný hudební cítění, takže někdo nosí třeba rychlejší pecky, kde hrajeme až na hranici svých možností, někdo zase jednodušší, zapamatovatelnější věci. Teď byly tendence se trochu uchýlit k jednodušším věcem a takovým těm přímočarým typu Strážná věž.
Kde čerpáte inspiraci pro nový materiál a co Vás při samotném skládání nejvíce ovlivňuje?
Jirka: Jedna věc jsou určitě živé koncerty a lidi co nás poslouchají. Za těch 8 let jsme si osvědčili to, co se lidem vlastně líbí. No a druhá věc je, že každý má svůj styl. Já mám třeba kořeny daný jasně (Jiří Urban str. vede kapelu Arakain pozn. redaktora) a samozřejmě kapely jako Metallica, Megadeth, Pantera nás ovlivňovaly všechny a to si myslím, že se také promítne v naší tvorbě.
Gorgy: Já mám trošku vlivy i z těch severských kapel jako jsou třeba In Flames. Samozřejmě také kapely jako Pantera, Machine Head apod.
Teď začínáte na koncertech zařazovat do repertoáru věci, které se objeví na připravované desce, jaké jsou prozatímní ohlasy publika?
Miloš: Oni to jsou lehce takové staro-nové věci, které se nevešli na album NESER. Většina těch úplně nových věcí se objeví až tedy na zmiňované nové desce a až pak je budeme hrát na koncertech.
Gorgy: Akorát vlastně singl Jsem nadšenej je úplně nová věc a to už hrajeme.
Jirka: Teď jsme už nějaký ten týden se singlem Jsem nadšenej na radiu RockZone v pořadu Andělská dvacítka, za což jsem opravdu šťastnej. Takže super.
Ve svých řadách máte, jak sám váš zpěvák říká: „nejlepšího bubeníka, kterého naše země nosila“, Miloše Meiera. Jaké to je hrát po boku muzikanta dosahujícího takových kvalit?
Miloš: Řekněte něco a rozmyslete si to!!! Můžu odpovědět za ně a pak napíšeš, že to řekli oni. (smích) Ono to původně vzniklo tak, že mě kluci zprvu oslovili jen na natočení desky NESER, kde to moje natáčení probíhalo dost narychlo a v podstatě jsem se to učil až na místě těsně před natáčením. Navíc mě baví hrát metal a tvrdší muziku, bavili mě ty věci co jsem natáčel a i kluci jako lidsky, tak jsem jim řekl, že s nimi budu rád hrát dál. Akorát tomu nemůžu dávat 100% svého času, protože vedle DYMYTRY mám i jiné projekty, takže se občas stává, že na nějaký ten koncert nemůžu jet. Vždycky mě to ale mrzí, protože ty koncerty jsou teď opravdu fajn a baví mě to. Také je to pro mě další zkušenost a možnost dostat se zpět mezi to metalové publikum, jelikož jsem těch pár let nazpátek hrál trochu jiný styly třeba s Michalem Pavlíčkem nebo Kamilem Střihavkou.
Jirka: Já už znám Miloše delší dobu, když jsem ho lákal ještě kdysi s Markem Haruštiakem (Baskytarista kapely Krucipusk pozn. redaktora) do DYMYTRY. Miloš toho ale měl tou dobou docela dost a nemohl nabídku přijmout, což mě mrzelo, protože metalových bubeníků takového kalibru, je tady opravdu málo. Takže jsem moc rád, že jsem ho nakonec ulovil a že s ním mohu hrát ve dvou kapelách (druhá kapela je NOID pozn. redaktora). Myslím, že všichni jsme rádi, že máme Miloše v kapele. Je to pro celou kapelu velké plus a moc nám to pomohlo i v tom, abychom lépe hráli jako celá kapela a to je opravdu velká výhoda.
Gorgy: Je to hlavně jistota. Můžeš se na něho spolehnout za každé situace, prostě paráda.
Vedle Dymytry máte každý z Vás i jiné projekty, jak to časově zvládáte?
Jirka: Já to mám daný tak, že když nemůže Miloš Meier, tak nemůže hrát ani DYMYTRY, ani NOID, kde s ním vlastně také působím. Takže asi tak.
Gorgy: Působil jsem v kapele xXXx , kde jsem dostal ultimátum, abych si vybral mezi nimi nebo DYMYTRY. Tak jsem se rozhodl pro DYMYTRY.
Miloš: Já to časově někdy moc nezvládám. Jsou z toho pak opravdu nervy a vznikají s tím i velké problémy. Někdy toho mám ale extrémně hodně, když hraju ještě s Michalem Pavlíčkem, Kamilem Střihavkou nebo Vaškem NOID Bártou a do toho mám ještě svůj bubenický projekt DRUMMING SYNDROME. Ale jak jsem říkal před tím, občas to musím řešit třeba záskokem.
Máte ještě nějaké vedlejší aktivity vedle hudby nebo vám zabírá veškerý čas?
Miloš: Já jsem pilot, Jirka je kosmonaut a Gorgy je potápěč. (smích)
Jirka: Máme společně s Dickinsonem leteckou společnost. (smích)
Gorgy: A já lovím mrtvoly na Orlíku. (smích)
Kolik koncertů tak ročně odjedete ?
Jirka: Asi tak 60 – 70 koncertů.
Koncerty sami o sobě jsou plné kuriozit a zajímavých zážitků? Máte i vy nějakou perlu z koncertu nebo i mimo něj?
Jirka: Nemůžeme se dohodnout na filmu, který si pustíme v autě. Trvá nám přibližně 30 – 50 minut, než se shodneme na jednom filmu a pak půl hodiny ještě krafem, že se nám nelíbí.
Miloš: Taková společná kuriozita v DYMYTRY je určitě ta komunikace v maskách na podiu, která je někdy opravdu bezvadná. Třeba když chceme změnit v průběhu koncertu play-list, například prohodit písničky a tím jak na sebe řvete přes ty masky, tak ten druhej absolutně neví, co mu říkáte. No a potom vznikají celkem zajímavý situace.
Já vám moc děkuji za rozhovor, je něco co byste chtěli vzkázat čtenářům?
Jirka: Doufám, že naši fanoušci a posluchači přivedou další fanoušky a posluchače a že je budeme stále bavit! Když je budeme bavit, tak se i my budeme bavit. (smích)
Miloš: Víc nás poslouchejte a propagujte (smích)
Gorgy: (Gorgy byl tuhej a už skoro spal pozn. redaktora)
To byli kluci z Dymytry a já se budu těšit příště s dalším rozhovorem. REZZI
Více informací na: