DWD.cz

Už ani nevím, co všechno za kapely tenkrát na Grand Festu hrálo. V první řadě to byla moje první větší akce a v řadě druhé, jsem ještě nepatřila mezi zasvěcence do česko-slovenské hudební punk-rockové scény. Takže každá z těch kapel pro mě byla překvapením.

Na Zoči jsem už před tím slýchala chválu ze všech stran a tak jsem si nějaký jejich songy naposlouchala. Živě si pamatuju jak jsem pařila na písničky S Tebou a Stratený.

Řekla jsem si, že tyhle kluci mají šanci prorazit a že by stálo za to se s nima seznámit. Vzhledem k tomu, že jsem byla pouhý fanoušek a neměla akreditaci, tak jsem se pomocí menších lstí a za doprovodu člena jedné z účinkujících kapel, vetřela do backstage, kde jsem splnila, co jsem si předsevzala.

 

Nějaký měsíc na to, hráli Zoči Voči v brněnském klubu Melodka, kde jsem s nimi měla domluvený první rozhovor. Byl to můj první větší rozhovor a já z něj byla stejně tak nadšená, jako nervózní. Jakmile jsem se však s klukama zakecala u baru, všechna nervozita ze mě spadla a já ( naprosto nepřipravena ) se nemohla dočkat, až kluci vyběhnou na pódium a já si pak následně budu moci vyslechnout z první ruky, jak se jim v Brně hrálo. Doteď si pamatuji, jak mi kluci charakterizovali před těma dvěma lety svojí kapelu: "Jsme takový Lunetic s kytarama." :) Na důkaz toho jsem si pak měla možnost poslechnout i úryvek staré vypalovačky Only You.

Nenechala jsem si ujít jedinou příĺežitost, kdy jsem si mohla jít kluky poslechnout live. Ať už to byly všemožné kluby v Brně a okolí nebo fesťáky. Na jejich koncertě jsem se dokázala vždycky maximálně odreagovat a pokaždé jsem se z těchto akcí vracela celkem slušně došlapaná a označkovaná několika modřinami. No jo, když si chcete jejich vystoupení užít naplno, musíte holt do "kotle" pod pódiem. Teprve tam to stojí za to.

 

Když pak kluci vypustili ven jejich novou desku Nikdo z nás nie je bez chýb, byla jsem po prvním poslechu trošku zklamaná a přišlo mi, že zjemnili, a že už to nemá takový náboj.
Ach ty moje předsudky. Když jsem totiž pak šla na koncert, kde už Zoči měli setlist sestavený převážně z nových songů, zase jsem si ho maximálně užila. Navíc bylo super sledovat, jak pod pódiem kromě známých tváří, které pravidelně vídáte na koncertech jejich oblíbené kapely, příbývají další a další noví fans. A kluci si každý koncert užívají tak, jako by stáli na stagi poprvé.

Co se týče Zoči Voči na fesťácích, nemůžu se ubránit pocitu, že tomu něco chybí. Možná jsem zaujatá, protože osobně mám radši klubové akce, ale prostě to není ono. Jako by jejich energie dokázala zasáhnout jen část zúčastněných. Ale zase je pravda, že ta zasažená část spolupracuje na 110%. Zná texty, skáče, tleská, vříská. Z čehož vyplývá : spolupráce s publikem - kdykoliv výborná.
Když například naběhli Zoči na pódium na KvasFestu v Žilině, měla ochranka co dělat, aby udržela železné zábrany na místě. Všichni chtěli být co nejblíž.

 

Vždycky, když se dostanu do stádia, kdy si řeknu: "Už mě ty Zoči přeci jen trošku pouští" , přijdou kluci s něčím co mě posadí na zadek. Jako třeba klip na písničku 2012, který jsem po jeho vydání přehrávala na Youtube nesčetněkrát dokola, ale teprve když jsem ho viděla poprvé ve vysílání Musiq1, jsem si to opravdu užila nejvíc a byla jsem upřímně strašně pyšná, že ty kluky jsem měla možnost poznat osobně a že ta "neznámá" kapela, na kterou v Čáslavi před rokem pařila asi tak desetina lidí než teď, to dotáhla i sem.
Naposledy mě tahle slovenská banda rozsekala tím, když oznámila, že další klip bude na ploužák 3:00. Video k téhle písničce dokazuje jednoznačně fakt, že v jednoduchosti je krása...a upřímnost.

Před nedávnem měli kluci možnost dělat support kapele Billy Talent, na což můžu říct jen: Wau. Co plánují kluci do budoucna vůbec netuším, ale jsem si téměř jistá tím, že to zase bude něco, co v každém nějaké pocity a dojmy stoprocentně vzbudí. Ať už negativní či pozitivní, o Zoči Voči se podle mě ještě nějakou dobu určitě mluvit bude. Alespoň já v to doufám...