DWD.cz

Nadšenci si ale museli na hřeb večera – Bassnectara – ještě chvíli počkat. Aby jim ale nebylo smutno, na podiu se vystřídali DJ‘s Smack či Tuco.

Jak se blížil čas vystoupení Basse, klub se začal plnit až po balkon. Lidé se snažili prodrat k baru jen s obtížemi, jiní se pro změnu snažili dostat co nejblíže k podiu. Dobře udělali, protože Ti, kteří stáli po stranách, měli prakticky velký náběh na vybouchnutí hlav. Hudba drumcovala tak hlasitě, že bubínky těžko stíhaly nápor samplů, které se do nich rvaly.

Celý koncert připomínal už notoricky známou scénu z kultovního Matrixu, kdy všichni lidé, kteří spolkli pilulku poznání, tancují v rytmu bubnů. Veliké mexické vlny klátících se lidí, kteří celí zpocení vráží do svých stejně se svíjejících sousedů. Naprostá anarchie smyslů, umocněná až psychedelicky znějícími tóny, vybízejícími k naprostému šílenství. Vzduch už není vzduchem, je to hmota, kterou se prokousáváš, duní ti v uších a spánky mají kousek od exploze. I to nejmenší vlákno na oděvu se chvěje, stejně tak jako Ti duní na prsou.

Naprosto skvělá atmosféra, pro některé umocněná dávkou nějakého matroše, pro některé prostě jen Bassnectarovou přítomností, se v Roxy už dlouho takhle světu neukázala. A ti, kteří na koncert přišli, můžou být jen hrdi na to, že jí mohli zažít.