DWD.cz

Kapely ovlivněné punkem, neboli post-punkové kapely? Samozřejmě ani Československo se neobešlo bez touhy experimentovat, hrát si se zvukem kytar i hlasu, přidávat do skladeb elektronické vsuvky a hlavně se vymanit z rukou nesnášenlivých soudruhů. I tady byla touha dostat se do rádií a televize, vydělávat peníze a při tom se co nejméně vzdávat punku. „Postpunková generace vyhlásila ústup do veškerých experimentů. Navazuje na zklidněnější proudy nové vlny, tím spíš, že se objevily ambice některých kapel proniknout do rozhlasu nebo dokonce na desky. V roce 1985 můžeme tvrdit, že hudební excentričnosti ubývá. Jen v malé míře se objevují byrnovsko-enovské pokusy s přednatočenými pásky a elektronikou (Veselí Filištínové, Hogo Fogo, Omnibus) a rockový minimalismus (Máma Bubo).“ (V knize Excentrici v přízemí.) Jak jinak sdělit punkovou ideu svobodného člověka s otevřeným myšlením, než vstupem do komerční sféry kvůli předání svých myšlenek k ostatním lidem. Vždyť komerce je promítnutím toho, co masa vyžaduje. Na jedné straně počáteční punk měl svoje poslání, sdělení a nutkání všechny o něm přesvědčit. Na druhou stranu toho ale nebyl schopen, dokud se hrál pouze v malých klubech se stejným obecenstvem den co den. Myšlenka směřující k davu se k davu nedostane, pokud zůstane uzamčená pro uzavřenou skupinu posluchačů. Není tedy divu, že se kapely, sic nechávány dále punkem ovlivňovat, posouvaly více do sfér populární hudby.

Pro příklad skupina, která byla punkem ovlivňována (i když v počátcích tvorby kapely ještě se jménem Plyn to punk vlastně byl), byla dívčí čtveřice Dybbuk. Na začátku byl klasický punkový rytmus bicí soupravy doplňován saxofonem, klavírem a příčnou flétnou, takže písně zněly dost experimentálně (mohou být zařazeny do škatulky postpunk). Například píseň Dopis, která vznikla v  roce 1985. Již svým chaotickým začátkem v podobě dynamického „mlácení“ do piána signalizuje snahu po odlišnosti a originalitě. Z kytary stále slyšíme ony „punkové tři akordy“, avšak jak již zmiňovaný klavír, tak saxofon skladbu posouvají do dalších hudebních směrů. I přes typické punkové sloky zazpívané až s hereckým nasazením, kapelu nemohu zařadit do punkové sféry. V repertoáru skupina ale neměla jenom energické písně, najdou se zde i pomalé melancholické, například píseň „Ale čert to vem“. Zde by se dalo mluvit o dokonalé nadčasovosti. Ať už textem pojednávajícím o době před dvaceti lety a přesto i o dnešku, nebo hudbou perfektně podtrhávající slova, za kterou by se nemusela stydět ani kdejaká kapela nynější doby. V zásadě jde vždy hlavně o atmosféru písně a schopnost vnímavosti a přemýšlivosti abonenta.

Další kapelou viditelně ovlivněnou punkem byla určitě formace s názvem Už jsme doma zrozená v roce 1985 a svými dvěma členy (Wanek a Hanzlík) spjatá s F.P.B. Sama kapela svoji tvorbu charakterizuje slovy: „Pokud jde o stylovou charakteristiku, je velmi obtížné ji zařadit, jak v České republice tak v zahraničí není nic podobného k nalezení. Jisté jsou punkové kořeny a vliv avantgardní hudby v podání hnutí Rock in Oposition, The Residents nebo Magmy.“

V neposlední řadě byla punkem určitě ovlivněna skupina fungující v letech 1982 a 1983 Jasná páka. Při poslechu například písně „Pal vodsud“ by se dalo zařadit kapelu na pozici první punkové vlny, avšak při důkladném prozkoumání zjistíme, že by to nebylo moc správné. Jak píše Josef Vlček v Extcetricích v přízemí: „Pokud ovšem z toho vyplývá, že Jasná páka byla partou rozervaných punkýšů, chyba lávky. Na punkový minimalistický kolovrátek to byli až příliš zkušení muzikanti. Jejich skladby měly hlavu a patu, dovedně zacházely se slogany a nejautentičnějším slangem, měly i vynalézavé melodie. Písně jako Pal vodsud, Paralet, Špinavý záda nebo Cizej chlap byly sice energické a agresívní, ale zároveň nadčasové.“ Z Jasné páky později, v roce 1984, vznikla dodnes známá formace Hudba Praha.