DWD.cz

Páteční hic s sebou do Prahy přivezl až z Pittsburghu 20-ti letý Malcom McCormik, lépe znamý pod pseudonymem Mac Miller.  Svojí rozpálenou show pokřtil klub Roxy na peklo, které nevychladne ještě dlouho po jeho odletu - alespoň v srdcích těch nejvěrnějších fanoušků ne. Podotýkám, že těchto fanoušků není nijak zanedbatelné množství, i když před areálem koncert původně vypadal pouze jako módní přehlídka snapbacků, tak po půl hodinové mačkanici byl klub narván jak konzerva se sardinkami. O tom ví své i část Ty Nikdy, která se o zábavu publika starala ještě před východem headlinera.

Z původního oběda o jedenácti chodech mi ve finále zbyl jen předkrm v podání Paulieho a Kennyho. Neznát album Harant již nazpamět, tak bych si ten koncert užil určitě o mnoho víc, obzvlášť kdyby byl okořeněný posledními hitovkami od Resta či trošku přisolený Ideou. Každopádně nic proti gurmánům, každý máme chutě holt trochu jiné. Slyšeli jsme klasické šlágry jako ‚Hood‘ ‚Mámin hodnej syn‘ či ‚Imprese ulic‘. Své publikum symbolicky pobavil Kenny přednesením klasiky ‚Satisfaction‘ od Rolling Stones na saxofon.

Po 40-ti minutovém českém přednesu se ale stalo něco mimořádného. Dav se očekávaně sjednotil v jeden hlas a mohutně začal skandovat Macovo jméno a zpívat melodii písně ‚Knock Knock‘. Ta atmosféra by nejspíš přinesla orgasmus nejednomu ortodoxnímu fanouškovi. Když se konečně zhasly světla a zjevil se známý obrys , tak začala omdlévat nejen ženská část publika. Bylo to jako kdyby vás vtáhli do snu a vy jste se vrátili do reality až po jeho odchodu ze stage.

Naservíroval nám snad všechny hitovky z jeho debutového alba Blue Slide Park, v jehož rámci pořádal tuto tour. Největší zemětřesení zaznamenali ovšem tracky ‚Party of Fifth ave.‘, ‚Frick Park Market‘ a singl, ke kterému před týdnem vyšel klip: ‚Missed Calls‘. Jak jsem předpokládal, tak si Mac uměl svůj dav dokonale podmanit; dá se říct, že jsme ho poslouchali na slovo. Což samozřejmě nebylo ani trochu na škodu, představte si, že tisícovka lidí při tracku Frick Park Market zařve ‚Who the fuck are you!‘ - to muselo hnout celou ulicí. Nejlepší pocit ovšem přišel u těch klasick: Knock Knock a Donald Trump. Tyhle dva songy si na živo musel užít snad i ten největší ignorant, protože tam se nedalo absolutně nic vytknout.

Kompletní organizaci hodnotím více než kladně. Spousta lidí a redaktorů si stěžovala na to, že koncert byl příliš krátký. Můj názor je takový, že jeho délka byla naprosto ideální k tomu, aby jsme neshořeli a zároveň neměli Maca tolik, že by se nám již zprotivil. Navíc kromě toho si fanatici jako já přišli na své u stánku s Millerovým zbožím. 

Příště snad jen více ventilace, míň horka, obsáhlejší line-up a hlavně pořádnou afterparty! To, že celá akce končila již ve 22:00 mě nejen zarazilo, ale i pěkně naštvalo.

Zde vám přikládám záznam přímo z koncertu, ať taky citíte aspoň trochu té atmosféry a těším se na vás 17.7. opět v klubu Roxy, kam zavítá celosvětové známé uskupení Far East Movement!