RFP 2012 očima Karolíny Běhalové - 1. den
- publikováno 24.08.2012
- Festivaly
- trvalý odkaz: http://dwd.cz/article/p-386
O programu a výkonech jednotlivých kapel toho bylo napsáno už dost. Proto vám zkusím přiblížit, jak probíhal letošní festival z pohledu obyčejného návštěvníka.
Hned od příjezdu na nádraží v Hradci Králové nám bylo jasné, že počasí nás letos šetřit nebude, což se velmi rychle potvrdilo, když se frontu adeptů na Večírek pro nedočkavé pokusila spláchnout skutečně mohutná průtrž mračen. Nikdo se ale nenechal odradit a natěšení fanoušci, schovaní pod plachtami od stanů, si vesele prozpěvovali Pánu bohu do oken od jedné z hlavních hvězd úterního večera, Tomáše Kluse. Později se počasí umoudřilo a davy tak mohly vyrazit do areálu. Naneštěstí ale kvůli bouřce nefungovala Red Bull Tourbus Stage a my tak přišli o většinu našich úterních favoritů jako Gerda Blank, Shogun Tokugawa a Hentai Corporation. Večer ale zachránila Youtube Stage, kde pod velkým modrým cirkusovým stanem vystoupily hvězdy české scény, jako Charlie Straight, Aneta Langerová, výše jmenovaný Tomáš Klus, nebo slovenští Polemic.
Na druhý den už téměř zaplněný kemp probudilo ostré slunce. Pro mracích nebylo ani památky, čehož jsme využili a rychle sušili prakticky veškerý náš majetek a spolu s ostatními jsme napjatě očekávali začátek středečního programu, který byl asi nejvíce nabitý hvězdnými jmény. Nejdříve ale bylo nutné se u stánků poprat s dalšími špatně vybavenými stanujícími o lehce předražené gumáky. Gigantická kaluž bahna mezi kempem a festivalovým areálem byla suchou nohou ten den nepřekonatelná. Hned po vyřízení těchto technických detailů jsme se vydali do hangáru Talent & Jam Stage na české The Truth Is Out There. Pro mě jedno z největších překvapení festivalu, pokud na ně budete mít možnost zajít, můžu jen doporučit.
Jako úplně první se na Staropramen Cool Lemon stage představili rumunští Grimus, po nich následovali australští I Killed The Prom Queen. Trochu horší nazvučení kapely zachránilo nasazení kytaristy, který si zařádil s fanoušky v kaluži bahna kousek pod pódiem. Ještě před koncem jsme stejně jako mnoho dalších zamířili na T-Music Stage, kde se chystali v Česku populární Enter Shikari a hned po nich snad ještě populárnější The Subways. Obě kapely odehrály svůj set s obrovským nasazením, za což je fanoušci odměnili zejména velmi dobrou znalostí textů, oddanou poslušností, a samozřejmě bouřlivým aplausem (publikum poslouchalo frontmany skutečně na slovo, když Billy Lunn z The Subways zavelel rozjařenému davu aby si dřepnul, stalo se tak během několika desítek sekund. Málokterá zahraniční kapela má v Česku pokaždé tak oddané posluchače). Po nich jsme měli možnost si zatančit a nebo trochu vydechnout (záleželo na výdrži každého jedince a taky hladině alkoholu v krvi) na další britskou kvalitku, v podobě sympaticky chytlavých Two Door Cinema Club.
Následovali Franz Ferdinand. Tato kapela byla jedním z největších taháků festivalu a předvedla povedený výkon se svými největšími hity. Jako další na programu se českým fanouškům poprvé představil britský zpěvák a rapper Example. Jeho show byla jedinečná a patřila k nejlepším z celého festivalu, a to jsem ji viděla jenom ze zadních řad. Protože jsem si jeho písničky vždycky představovala spíš v popových rádiích a na diskotékách, příjemně mě překvapil živý zpěv i kapela.
A aby toho na jeden den nebylo málo, další na T-Mobile Stage vystoupili legendární The Prodigy. Protože nám jejich styl hudby zase tolik nesedí, rozhodli jsme se místo tlačení s dalšími dvaceti sedmi tisíci diváky navštívit všudypřítomné zelené stany Staropramenu a užít si jednu z nejlepších věcí doprovodného programu - vystoupení Lords of Lightning. Byl to zážitek, který se docela těžko popisuje slovy, dva aktéři se po sobě v jakési bojově taneční choreografii oháněli blesky. Spolu s dalšími zhruba padesáti diváky jsme údivem skoro zapomínali tleskat. Tato taktika se nám nakonec vyplatila, protože Prodigy předvedli spíše slabší výkon a navíc nechali své fanoušky čekat více jak 40 minut.
Co závěrem říct o prvním dni? Nabušený line-up byl pro nás i mnoho dalších opravdu náročný, sanitka projížděla areálem snad každé půl hodiny a odvážela hlavně lidi, kteří neustáli silné sluníčko. Ani nám nestačily síly jak jsme si plánovali, bylo nám líto hlavně Tata Bojs, kteří vystupovali až o půlnoci, ale zmohli jsme se jenom na několik nefiltrovaných na dobrou noc a plánování na další den.