DWD.cz

1. Všichni chodíte do školy – daří se vám zkombinovat koncerty se školní docházkou? Napadlo vás někdy, že se na školu vykašlete a vše obětujete hudbě?
Máme od rodičů dovoleno hrát jen 2x měsíčně, právě kvůli tý škole. Adam chodí teď nově na konzervatoř - do prváku, takže se snaží obětovat škole nejvíc času, aby ho nevyhodili hned první rok. Navíc zkouší v La Fabrice divadelní představení, takže je fakt hrozně moc časově vytíženej a my se s ním vídáme hodně málo. Ale samozřejmě – ta představa, že bychom se na školu vykašlali, tu už byla… a ne jednou. :D

2. Adam a Štěpán se kromě hudby věnují i herectví. Táhne vás to více před kamery, nebo se cítíte lépe na pódiu s kapelou?
Štěpán: Já osobně musím říct, že toho herectví a natáčení a všeho mám od malička už hrozně moc. Samozřejmě, že jsem v tom mnohem zběhlejší, ale mě baví objevovat nový břehy, takže s kapelou je to rozhodně lepší… sice z toho není tolik peněz :D, ale zase je to úžasnej pocit hrát třeba pro 5 tisíc lidí (United Islands) a vidět, že ty lidi během těch 40minut neutečou.
Marek: já bych klidně pro ty prachy to herectví dělal… :D

3. Adamův otec je Vladimír Mišík – jak moc vaši kapele pomáhá? Předává vám nějaké rady a zkušenosti při hraní nebo v „kapelním“ managementu?
Štěpán: Vláďa s ostatními rodiči nám na začátku všeho sponzoroval takové první „CD“ a pomohl se zařizováním CD a věcí okolo. Jinak do managementu vůbec nezasahuje. Mají jednou za čas takovou „schůzi rodičů“ kde řeší věci ohledně fungování kapely a tak. Přeci jen nám nikomu ještě není osmnáct. 
A rozhodně mi nepřijde, že bychom byli nějaká „protekční kapela“ když má Adam tátu Vláďu.
Půl roku jsme byli zalezlý v zaflusaný zkušebně na Žižkově, kde jsme každý úterý a pátek dávali sami (tehdy nám bylo mezi 11 a 13 roky) dohromady prvních deset písniček. Rodiče si tehdy mysleli, že do zkušebny chodíme jen kouřit a pít!:D Náš první koncert byl v podstatě v kostele na Kobylisích na akci Adamovy školy. Na začátku jsme se přihlásili do soutěže Emergenza, díky který jsme odehráli naše první koncerty v lepších klubech jako třeba Akropole. Jenže v tý době, jsme sami mohli se štěstím udělat koncert maximálně v Jet Clubu. A když nám Vláďa tehdy nabídl předkapelování ve Vagónu (kterej byl na Vláďu narvanej), tak to pro nás bylo naprosto skvělý (pak se to opakovalo ještě dvakrát). Ale to je z té „protekce“ asi tak vše. Propracovali jsme se sami a jsme za to rádi. Ale fakt nás štvou hlášky typu „Hele, to jsou ty malý buzničky, co maj prachy a starýho Mišíka za zády.“ Za to bych fakt střílel.

4. Nedávno jste hráli na počest Václava Havla v pražské Lucerně Music Bar. Jak jste se cítili, když jste jakožto patnáctiletí kluci hráli na takovéto celonárodní události?
Pro nás to byla čest fakt nesmírně veliká a jsme za to fakt vděční. Víte… Lucerna Bar má pro mě takový kouzlo. Hraje se nám tam vždycky fakt dobře. A atmosféra na té akci pro zesnulého Václava Havla, budiž mu země lehká, byla opravdu.. jak bych to řekl.. vyloženě přátelská a vstřícná. Hodně často to na akcích bejvá tak, že horší kapely jsou nasraný na lepší kapely – že mají třeba delší čas, líp vymyšlenou stage, set jim šlape líp atd. atd. A je z toho fakt nepřátelská hnusná nepříjemná atmosféra. Tady v Lucerně to bylo naprosto jinak.

5. Jak se vyrovnáváte se stále rostoucí popularitou? Zastavují vás lidé (zvláště pak slečny :-D) na ulici a jsou k vám učitelky shovívavější?
Štěpán: Hehe :D No, už se nám to párkrát stalo, jednou to byli dokonce i kluci :D A myslím, že se školou to nemá co dělat, takže jsem se od učitelů žádné protekce nedočkal.
Marek: Ano ano, na minulé škole byla jedna učitelka, které dal bratr naše CD… nějak si mě potom oblíbila. Samozřejmě to pak mělo výhody v tom, že mě nikdy neobviňovala z opisování a tak :D

6. V repertoáru máte i cover písně Slunečný hrob, což je jedna z nejzásadnějších písní v české hudební historii. Berete ji jako normální cover, nebo je to pro vás něco speciálního, zvláště když hudbu napsal Vladimír Mišík?
Štěpán: No já osobně tu písničku fakt zbožňuju. Ještě než jsem potkal Adama a poznal Vláďu, jsem jí měl rád. A hrát jí jako cover s mým skvělým kamarádem a zároveň synem člověka, kterej jí napsal a s kamarády, který jsou jako moje rodina, na koncertě, kde před námi hrál právě Vláďa (vidíte? Role se otočily! Tentokrát hrál Vláďa před námi) a kde si tu písničku s námi užívají lidi... to je fakt úžasnej pocit.

7. S jakou velkou kapelou na české, potažmo zahraniční hudební scéně byste si chtěli zahrát?
Štěpán: Já osobně bych si rád zahrál s Charlie Straight, Toxique, UDG. Ze zahraničních kapel pak samozřejmě ColdPlay, Maroon5, Train, Tenacious D a miliony dalších.
Marek: No tady se budeme asi trochu rozcházet, protože každý z nás má rád trochu něco jiného… Akorát bych souhlasil s Maroon 5, ale jinak jsem na kapely typu Metallica, AC/DC apod.

8. Texty máte převážně v angličtině. Budete v tom pokračovat i na novém albu, nebo dáte češtině větší prostor?
Štěpán: Texty ponecháme většinou v angličtině. Teď nám vyšel první singl „OH NO“ Který je v angličtině. A vychází i druhý s názvem „Dangerous Girl,“ a ten bude taky v angličtině.
Marek: Bylo by dobré dělat texty v češtině, ale to je tak trochu Adamova záležitost, do které skoro nemůžeme kecat. A přecijen ty texty v angličtině jsou o něco hezčí, poslouchatelnější než ty české s tvrdou výslovností. Hlavně se za ty anglické dá leccos schovat :D

9. Jste mladí a před sebou můžete mít velkou budoucnost. Jaké jsou vaše nejbližší plány a cíle?
Štěpán: Já si asi půjdu udělat kafe, to je teď můj cíl. :D Ale rozhodně bych chtěl dál hrát (a růst) s kapelou. Chtěl bych si zahrát třeba na velké stage na Rock for People, jet si zahrát na Glastonbury a udělat světový turné. To jsou moje sny.
Marek: Jsem na tom stejně, až na to že teď si půjdu dát parádní oběd :D Každopádně bychom chtěli nahrát plnohodnotné album, songy už na to máme, takže už to jenom pořádně vytunit a bude 

10. Kde se vidíte za 20 let?
Štěpán: Nevím.. snad jako pořád hrající dobrej bubeník, spokojenej se svým životem.. živící se hudbou.. možná přemýšlím i nad rodinou :D Ale na to je teď asi dost času..:)
Marek: Haha :D Takhle dopředu jsem teda nikdy nemyslel, bůh ví co za dvacet let bude :D Ale každopádně se vidím ve vlastním studiu – chci dělat hudbu.. Primárně bych to ale chtěl dotáhnout s kapelou co nejdál 