DWD.cz

Vy, kteří jste se v těchto hudebnících snad poznali, bacha, raději dál nečtěte… Mohla by vám nad článkem naskočit husí kůže a krevní tlak… A na pořádně dlouho.

Akce se konala pod křídly časopisu Čilichili a blogu Hudební masakry, které dávají do těla anti-umělcům už nějakou dobu prostřednictvím neviditelných, leč všudypřítomných nitek internetu. Samozřejmě, dá se podotknout, že si jen leští svá pošramocená ega na nevinných chudácích, do kterých jen kopou a dělají si legraci, ale po zhlédnutí některých ″hitovek″ na blogu Hudebních masakrů je poměrně jasné, že Zlatý David je tu právem. Jistě, soudit například Michala Davida, jehož hudba nás tu všechny ještě přežije je snad trochu hrubé, ale u ostatních – mnohdy fracků, kteří nemají nic jiného na práci, než otravovat a zaplňovat internet a uši něčím, co je snad vzdáleně podobné muzice – to byla prostě otázka času.

Akce odstartovala cca v 21:00 pražského času, konkrétně v klubu 2.patro svérázným a netradičním slovním projevem moderátorů Antonína Sebastiana Milata a Sičáka, frontmana kapely The Pooh. Tedy kluků, kteří se nazvali 2S a rozhodně ví, o čem mluví. Poté, co diváky uvedli do obrazu, oznámili první cenu, konkrétně za Celoživotní dílo, kterou obdržel František Soukup (alias 1/6 Nightwork), který se jako jediný vskutku pochlapil a přišel si s úsměvem Nightworkům vlastním ″cenu″ vyzvednout osobně. Při děkování neopomenul zmínit, že děkuje hlavně Františku Janečkovi a jeho tanečním krokům, které ho k tomuto ocenění dovedly.

Za nejlepší Nejhorší video byl podle hlasujících označen počin Petra Hudlíka Vůbec se nenudíš (Nech si facebook na doma). Pro toho, kdo ještě neměl tu čest (a že je co vidět), je to píseň Davida Guetty a Kida Cudyho Memories, jen opatřena českým textem a falešným zpěvem vítěze… Je to povedená parodie na cover, bohužel s malým háčkem – není to myšleno jako žert…

Aby se na přítomné nenahrnulo moc informací naráz, jako první hudební host vystoupilo duo Calm season . Tato dvojice čítající kytaristu Adama Piafa z The Prostitutes nebo Fake Tapes a cellistky Terezie Kovalové (spolupracovala například s Republic of Two), kteří zároveň zpívají, působí jako by zmínění Republic of Two mírně rozcuchali vlasy svým uhlazeným kytarovým melodiím. Ale vše v dobrém slova smyslu! O této nadějné formaci ještě uslyšíme.
Po Calm Season přišlo vyhlášení kategorie Kapela roku, kterou vyhráli hiphopoví MC Duro. Zdá se, že trio bouchačů, mnohdy schovávající se za brýlemi vyřazenými z Men in Black, chce oprášit styl T-boyz a nacpat do něj disco zvuků, co jen to jde…

Další live hudební kašičku namíchal velmi svérázný, alternativní a šokující Kittchen. A název tohoto individua nebyl opravdu zvolen náhodně. Před diváky předstoupil černě oděný týpek s kytarou a černou kuchyňskou čepicí, která přecházela v masku přes celý obličej, z níž čouhaly jen otvory na oči a pusu. Vše korunovaly brýle podobné těm pro řidiče fichtla z 60. let. Přes světlé chvíle celkem nadějných samplů se táhl mrak podivného textu, jakoby napodobujícího poezii a styl ledabylého sdělení Jima Morrisona, leč hlubší pointu, ať jsem hledala, jak chtěla, jsem nenašla.

A pak přišlo udílení ceny Zpěvačka roku – jakmile se přehrály ukázky nominovaných, z ničeho nic vyskočila na podium jakási rudovláska a jala se bránit svou favoritku, kterážto podle ní neměla co dělat mezi nominovanými na anticenu… Ale věřte, měla… Těžko říct, zda bylo její zapálení upřímné nebo vtipným scénářem sehrané vystoupení, leč vtip, ironie a sarkasmus přítomných moderátorů by tomu napovídaly… Ale po vyhlášení výsledků nebyla moc pohoršena tím, že právě její oblíbenkyně, Sandra Bell Rossová, zvítězila. Poslední cena večera byla udělena v kategorii Zpěvák roku. V nepřítomnosti si jí odnesl Petr Kotvald, a vysloužil si ji hlavně za píseň Hully Gully, která zazněla i 24. 11. 2011 v pořadu Sama doma. Do kamery se při písni tváří tak podivně, až má divák pocit, že zpěvák zešílel. Nemluvě o výrazech smyčcových virtuózů, kteří ho doprovázejí.

Jako poslední host vystoupil Niceland… Vskutku kvalitní vystoupení pohladilo na duši a zároveň spláchlo hořkou pachuť po zmíněných oceněných a bohužel i vystupujícího Kittchen… Jeho mimotuzemský styl emo Jamese Blunta měl hlavu a patu a tak se dá říct, že to byla pro ucho chutná třešnička na dortu celkem povedených anticen Zlatý David.